Zrak a jeho vady

Zrak

Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy a tvary. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, protože asi 80% všech informací vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich vzdálenost a významně se podílí na orientaci v prostoru. 

 

Lidské oko

Zrakový orgán je složen z oční koule a přídatných orgánů, které zastávají rozličné funkce. K dokonalému zrakovému vnímaní je nezbytné zdravé a průhledné prostředí oka tvořící jeho optický systém (rohovka, komorová voda, čočka, sklivec). Ten v ideálním případě soustřeďuje světelné paprsky tak, aby se jejich ohnisko nacházelo na sítnici. Sítnice je vlastní světločivnou vrstvou oka, která zodpovídá za převod světelných paprsků na nervové impulzy. V sítnici se nachází dva typy buněk - tyčinky a čípky.

 

Refrakční vady

Mezi lidmi jsou refrakční vady známé spíše jako vady optické či oční. Tyto vady jsou způsobeny nerovnováhou mezi délkou oka a lomivostí optického systému. Mezi tyto vady řadíme:

Krátkozrakost (Myopii) - tato vada způsobuje zhoršené vidění do dálky a na střední vzdálenost, kvalitní vidění je zachováno pouze na blízko. Myopie patří k nejčastějším refrakčním vadám oka, která se většinou objevuje už v dětském věku. Vada se koriguje rozptylnou brýlovou čočkou.

Dalekozrakost (Hypermetropii) - při nižších dioptriích je vidění zhoršené nejprve na blízko, s přibývajícími dioptriemi se kvalita vidění snižuje na všechny vzdálenosti. Pokud se podaří zaostřit do dálky, je  to za cenu velké námahy a únavy očí. V nízkém věku se tato vada nemusí nijak projevit. Korekce se provádí spojnými brýlovými čočkami.

Astigmatismus – v tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale její zakřivení je různé ve dvou na sebe kolmých osách. Snížená ostrost vidění a zhoršené vnímání detailů jsou znatelné při pohledu na blízko i do dálky. 

Presbyopii (tzv.stařecká vetchozrakost) - není oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu. Zpravidla se objevuje po 40. roce věku. Vada se řeší kladným přídavkem do blízka, který nahrazuje práci oční čočky, jež už není schopna zaostřovat na blízké předměty. 

 

Dětské oční vady

Kromě krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu se u dětí mohou projevit následující vady:

Tupozrakost (Amblyopie) - v případě tupozrakosti je zraková ostrost snížena, aniž by na oku bylo patrné nějaké poškození. Jedná se o funkční poruchu, kdy je vjem z jednoho oka potlačován. Tupozrakost lze léčit. Je však nutné zahájit léčbu ještě před dokončením vývoje zraku dítěte. Obnovit zrakové funkce je s přibývajícím věkem obtížnější a léčba pak nemusí být úspěšná.

Šilhání (Strabismus) - je zraková vada, při níž je narušena vzájemná spolupráce očí. Dítě není schopné souběžně zaměřit obě oči na jeden bod.

 

Úrazy očí

Oko patří mezi nejcitlivější lidský orgán a každý úraz pro nás může být velmi nebezpečný. Úrazy očí mohou vést ke zhoršenému vidění až k úplné slepotě.

Úrazy očí mohou být způsobeny:

  • poranění světelným zářením
  • vniknutí cizího tělíska nebo ostrého předmětu
  • tupá síla působící na oko
  • poleptání chemickou látkou

V případě očních úrazů je nejpodstatnější prevence, která zabrání závažnému poranění oka. Oko je v ohrožení v průběhu celé řady činností, především při práci, v domácnosti nebo při sportu. U rizikových aktivit je proto doporučováno nosit ochranné brýle.

Chcete vědět o novinkách?
Sledujte nás: